Podlahové topení je nízkoteplotní zdroj sálavého tepla, při kterém je teplo za pomoci relativně velké plochy rovnoměrně rozloženo do celé místnosti. Hlavním rozdílem mezi klasickým vytápěním a podlahovým topením je, že při vytápění například radiátory nebo přímotopy, dochází k rozehřátí topného tělesa, které ohřívá nejdříve vzduch v místnosti a až poté stěny a okolní předměty, ty pak ale mají mnohem nižší teplotu, než samotný vzduch v interiéru. Díky tomu vzniká vyšší rozdíl teplot mezi podlahou a stropem, navíc vzduch je v místnosti vířen, a tak dochází k jeho vysoušení. Naopak pomocí podlahového topení jsou postupně ohřívány stěny a předměty, od kterých sálá teplo dále po místnosti. Oproti tradičnímu vytápění tak stačí nižší teplota vzduchu pro pocit tepla, což přináší nejen vyšší komfort, zdravější formu vytápění, ale i vyšší úsporu.